Valid HTML 5Valid CSS!

Tatra 130 & spol.
Dynamické zkoušky T130
modelroku0003_128.png
2020-09-05: Dynamické zkoušky Tatry 130

Už asi rok nosím v hlavě nápad na video, které je svým způsobem neobvyklé. Zatím vždy jste měli možnost Tatru 130 vidět v obtížném terénu, ať už to byly písečné duny, pláž u moře, kamenitý terén i hluboké bláto. A přitom jste byli jistě také zvědavi, jak se Tatra chová v běžném provozu na silnici. Ne, že by se Tatra nedokázala udržet ve správném pruhu na modelových silnicích (ačkoli mám občas pocit, že dodržování dopravních předpisů v modelové krajině je jev spíše ojedinělý), ale zatím nikde jsem nepublikoval průběh opravdových dynamických zkoušek.
Pravidelní čtenáři jistě už tuší, kam mířím – vědí, že model T130 má mechanickou převodovku o dvou stupních a softwarová řídicí jednotka se stará o simulaci motoru, pětistupňové převodovky se zpátečkou a také o brzdění. Až na pár výjimek (doslova asi dvou sekvencí) se o tom na videích vůbec nelze přesvědčit. V terénu nám totiž obvykle stačí malá dvojka nebo trojka, na prudké sjezdy malá jednička.
Cílem je tedy předvést rozjezd Tatry na maximální rychlost. Tatra 130 není běžné RC auto, které díky vlastnostem elektromotoru udělá "tři sta z místa". Naopak – řídicí jednotka v Tatře věrně simuluje dynamiku skutečného náklaďáku. A vězte, že těch 130 vzduchem ošlehaných poníků na devítitunové auto žádná hitparáda nebyla.
Pohodlně se tedy usaďte, čeká nás koncert vzduchem chlazeného vznětového osmiválce, ale nejdříve pár slov k přípravám testu.
Na provedení dynamických zkoušek bylo potřeba objevit dostatečně rovný úsek asfaltové nebo betonové plochy, který bude zároveň bezpečný pro provedení natáčení (očekávaná doba natáčení byla 3h, nakonec to bylo lehce přes 4h). Dalšími požadavky bylo samozřejmě krásné prostředí, ideálně někde v přírodě a v neposlední řadě klidné místo, aby se v pozadí neproháněly davy zvědavců. Prostě aby na videu nebyly rušivé vlivy a obraz působil aspoň trochu modelově.
Nějakou dobu jsem hledal to správné místo, až jsem natrefil na rozšíření jedné vyasfaltované polní cesty. Jedná se o dostatečně přehledný úsek ve všech směrech s naprosto minimálním provozem po celý rok.
Kačer
Dále bylo potřeba vyřešit, jak vlastně budeme Tatru ve vysoké rychlosti natáčet. Nutně jsme potřebovali další vozidlo s výborným odpružením, které mělo sloužit jako nosič kamery. Nakonec jsem zvolil naši čínskou hračku s označením WLToys Vortex A979 , které ode dneška neřekneme jinak než kačer.
Tato hračka má dost slušné pérování, obzvláště pokud se zatíží velkou NiMH baterkou. To si pak zadek sedne skoro na zem, přičemž tuhost pružin lze vyladit distančními kroužky. Velká váha zároveň zajišťuje, že auto samo o sobě pěkně žehlí nerovnosti. Už kdysi jsem na kačera umístil držák na kameru, takže montáž kamery GoPro7 bude bezproblémová a pripočteme-li její slušnou softwarovou stabilizaci obrazu, šance na kvalitní video záznam je slušná.
Jenže kačer je absurdně rychlý (ta věc umí jet skutečných 70km/h), takže plynulý rozjezd vedle Tatry by byl značně obtížný i pro mě. A to měla filmové vozidlo řídit má krásná paní, která s tímto strojem neměla žádné zkušenosti. Navíc jsou jeho převody hlučné, PWM řízení motoru píská jak zraněná krysa a nám jde především o krásný zvuk Tatry.
Pak mi bleskla hlavou spásná myšlenka – vždyť to auto nemusí jet vlastní silou! Stačí odmontovat pastorek na motoru a můžeme ho táhnout na provázku přesně tou rychlostí, jakou pojede Tatra vedle něj – prostě kačer na provázku. Zbývalo vyřešit zatáčení – nakonec se přímo na místě ukázalo, že zatáčet s tímto autem vůbec není potřeba, úplně stačí směrové vedení provázkem.
P9040187.jpgP9040194.jpgP9040212.jpg
Příprava modelového prostředí
Počasí nám přálo, nebe bylo modré s drobnými obláčky, sluníčko svítilo jako uprostřed léta. Na jedné straně jsme prostor natáčení zabezpečili naší "diskotékou", na druhé straně v zatáčce byl umístěn výstražný trojúhelník a oblékli jsme si výstražné vesty – bezpečnost především. Místo bylo opravdu klidné, za 4h natáčení kolem nás projel jen jeden traktor.
Zamést 25 metrů polního vyhýbacího pruhu mi smetáčkem trvalo přes 20m. Ony ty malé kamínky nějak nechtěly pryč a všemožně se odrážely i od asfaltu pod nesmyslnými úhly (slovy zasloužilého veterána Velké vlastenecké války: "úhly, jejichž sínus byl roven dvěma a někdy i třem"), že jsem občas pochyboval o platnosti fyzikálních zákonů. Ne, že by Tatra nezvládla přejet drobné kamínky, ale jejich přítomnost pod koly by způsobovala poskakování filmového vozu a dneska zcela výjimečně jsme chtěli opravdu čistý asfalt – čistý tak dokonale, že by na něm mohly jet i silniční tahače, aniž by byly taženy na laně za Tatrou. Ostatně, co se stabilitou záznamu provedl přejetý dopravní kužel, máte možnost vidět na videu v jednom z průjezdů.
Zkušební polygon jsem původně chtěl namalovat přímo na asfalt (něčím omyvatelným samozřejmě), ale pak jsem si vzpomněl na krabičku velkých dopravních kuželů, které jsem připravoval pro soutěž zručnosti slovenského Tatraklubu . Škoda, že jich bylo málo, stačily v podstatě někam k přeřazení na čtyřku. Cesta byla záměrně do oblouku, abychom maximálně využili volný prostor
Zkušební jízdy
Jako první jsme zkoušeli, jak vlastně Tatru co nejlépe natáčet. Úhel světla byl v pohodě, především šlo o to, aby se Tatra udržela v záběru vedle jedoucího kačera a abychom do sebe vzájemně nevrazili (ani auta, ani jejich řidiči). No, jestli nás někdo pozoroval, musel si ťukat na čelo. Ovšem už první zkušební jízda dopadla dost slušně, Tatra v záběru kamery byla a mé krásné paní se dařilo udržovat kačera v přijatelné vzdálenosti od Tatry. Podnikli jsme asi 10 pokusů jízdy samotné Tatry bez přívěsu, přičemž na videu jsou samozřejmě ty nejlepší.
Rozjezdy jsem prováděl záměrně od jedničky až po pětku, abyste mi věřili, že mám opravdu pětistupňovou převodovku (normálně se rozjíždím na dvojku, takže to znamená na vysílačce zařadit dvojku a pak podřadit na jedničku). K dosažení okamžiku přeřazení na pětku je potřeba okolo 16m silnice. Vlivem krátké zkušební dráhy jsme sice nedosáhli maximální rychlosti přes 70km/h (modelových), ale i tak Tatra slušně letěla a při každém pokusu jsme skončili mimo vymetený prostor.
Když už jsme u těch dynamických zkoušek, co takhle přívěs? Loď na dvoukolovém podvozku je ideálním doplňkem, na silnici je předepsána max. rychlost tažení 40km/h a v terénu 6km/h. Proto jsme tažení lodi natáčeli se zařazenou jedničkou v mechanické převodovce (tedy redukce – a ano, vím, že skutečná T130 měla půlky a ne redukci) Samozřejmě, model T130 by s přehledem utáhl loď i na velkou pětku, ale nepůsobilo by to realisticky.
Pak přišla na řadu nosná rampa na korbě a montáž kamery přímo na Tatru, aby se vytvořily nějaké další záběry k prostřihu.
Co na závěr? Co takhle losí test. Los je docela velké zvíře, pokud by ho skutečná Tatra nabrala v plné rychlosti, asi by to odnesla kapota (nárazník by to nepoznal, tím se normálně kácí stromy v lese). Docela by mě zajímalo, zda by řidič dokázal s Tatrou 130 dnešní losí test provést. Přeci jen poprat se tak rychle s volantem bez posilovače... hmm, no nevím.
Nicméně v modelovém provedení se věc měla následovně: přivést model Tatry 130 na suchém asfaltu do smyku je prakticky nemožné, takže půjde jen o rychlé kvedlání s páčkami na vysílačce, které by mohlo vypadat trochu dramaticky. Vytyčil jsem trať pomocí kuželů s tím, že Tatru rozjedu, v okamžiku nájezdu mezi kužely začnu brzdit, provedu úhybný manévr a zastavím těsně před kamerou.
Tohle mi nikdy nešlo... já to jel snad 30x. Velká dvojka, trojka, čtyřka, plný plyn, vletět mezi kužely, začít brzdit, prudce zatočit doleva a hned zase doprava, dobrzdit před kamerou. Do toho se sluníčko skrývalo za obláčky, takže se každou chvilku měnily světelné podmínky. Nakonec se mi však podařil čistý průjezd a Tatra zastavila těsně před kamerou.
P9040217.jpgP9040223.jpgP9040229.jpg
Ještě technická poznámka k simulaci brzdění vozu – zde jsem volil kompromis mezi realistickým chováním a bezpečností. Všechny ostatní RC modely, které potkávám na akcích, totiž umí zastavit na místě. Proto plná brzda na páce vysílačky zastaví Tatru asi na 20cm – je to prostě proto, abych někoho nenabral, když jedeme v koloně. Samozřejmě by nebyl problém nasimulovat skutečnou brzdnou vzdálenost stejně, jako se simuluje akcelerace.
Na závěr obvyklá statistika: Tatra při dnešních zkouškách najela celkem 01h 10m 05.48s.

(C) 2002-2020 D.R.racer
drracer@drracer.eu