Mala vyjizdka do zasnezeneho vojenskeho prostoru. Cestou bylo treba prekonat zamrzle vodni plochy. Kupodivu led devititunove vozidlo unesl ;) . Ovsem jizda po lede s terennimi retezy byla primo vrazedna. Tatra uznavala povetsinu casu pouze primy smer pohybu, na zataceni volantu se ji moc reagovat nechtelo. Ale nebyl cas retezy kvuli par desitkam metru sundavat a znova obouvat.

Zato ve snehu byly retezy k nezaplaceni. Snehu bylo dost, misty dosahoval az k prednimu narazniku. Tatra si zcela suverenne razila cestu vpred a poslusne reagovala i na pohyby volantu.

Vcerejsi mala vyjizdka ukazala predevsim nutnost lepe zateplit motor. Proto se dnes v ramci pokracujicich vojenskych testu zkousela i zcela nova kozenkova pokryvka kapoty odvozena od tech, ktere se bezne pouzivaji na Sibiri na T111. Cilem bylo prave zlepsit pracovni teplotu motoru pri velkych mrazech. Barevne provedeni bylo zvoleno zejmena s ohledem na vojensky charakter vozu (syte cervena by nebyla prilis vhodna :) ). Pokryvka se osvedcila a stala se soucasti zimni vybavy vozu.

Snih byl dnes tezky a mokry...

Cestou bylo opet potreba prekonat zamrzle vodni plochy...

V piskovne cekaly na Tatru zradne zasnezene prikopy ...

... a dalsi teren pokryty hromadami snehu...

Pocasi bylo dnes jako stvorene pro odpoledni vyjizdku. Sira plan zamrzle hladiny jezera pokryta tenkou vrstvou snehu byla temer nektnuta, jakoby pripravena primo pro Tatru. Zasnezenou rovinu narusovaly misty jen belostne ledove utvary. Bylo lehce pod nulou, Tatra vydrzela litat po lede na plny knedlik neco pres 35 minut. Vzduchem chlazena V-osmicka byla dnes pri chuti – spolykala nafasovanych 100 litru nafty jako nic. Jen retezy na zasnezenem ledu drzely az prilis perfektne, smyky Tatra uzkostlive odmitala.

Ackoli je stale leden, bylo dnes temer jarni pocasi. Idealni prilezitost vzit nalestenou sto-tricitku na louku na foceni. Aby se zamezilo jeji prirozene dovednosti zaspinit se na prvnich metrech po vyjezdu ze zakladny, byla dopravovana na podvalniku (kdyz uz ji vojaci lestili celou noc ;) ).

Dlouho ale cista nevydrzela. Cestou zpet se jelo okolo vyschleho koryta lesniho potoka – idealni to prilezitost trochu se pobavit.

Pro radost je tu dalsi serie fotek z "jarniho" lesniho drobrodruzstvi. Dnes trochu nezvykle – bez nastavcu sajten a terennich retezu. Vojaci je totiz zapomneli po vycisteni namontovat, za coz jim velitel zatrhl vychazky ;) .

Cilem bylo oblibene piscite koryto lesniho potoka, kde se da nerusene blbnout az do vyprazdneni vsech palivovych nadrzi. Bohuzel po snehu a mrazu ani pamatky. Dokonce i kaluze pomalu mizi a neni kde Tatru nakonec umyt :) .

PS: k tomu bocnimu naklonu na poslednich 2 fotkach – Tatra tam takhle pekne zajela sama, dokonce se ani te hromady pisku nedotkla. Ven ji ale dostal ridicuv "rucni" zasah – prenesenim o par centimetru vedle. Ne, ze by se odtud nevyhrabala sama, ale hrozilo poskrabani laku na korbe a to by mne vyrobce hnal ;)

Velka bitva s podmacenym piskem v rozlehle piskovne. Naposledy se tu testovalo v zime, jiste si vzpominate na jednu ze zasnezenych fotoserii. Teren piskovny je trochu z kopce, tvori se tu male potucky a trpelive vytvareji drobna, velmi fotogenicka reciste. Velke klidne vodni plochy byly jeste pokryty tenkym ledem, ktery se tvaril dostatecne pevne. Presto nemelo cenu riskovat, aby se najednou Tatra nepropadla do vody az po naraznik, nebo (Buh chran!) jeste hloubeji ;) .

Podmaceny pisek je idealni prostredi, Tatra se lehce bori, takze kontakt tvrdych silnicnich pneu s povrchem je velmi dobry. Navic, voda s piskem dobre cisti kola, viz. posledni fotka na odjezdu z piskovy. Podminkou je, ze se vyhnete jilovitym mistum ;) . Ne, ze by jil Tatre nejak vadil, ale kdo to ma pak cely den cistit :) .

Tatra si vedla jako vzdy skvele, teren ji necinil zadne vetsi problemy. Opet nutno vyjadrit velky obdiv vyrobci a zduraznit kvalitu a spolehlivost vozu! Presne takove vozy nase armada potrebuje ;) .

A jedna otazka pro Vas, zkusene trucktrialisty: ze ma Tatra spinava kola, kdyz se projela bazinou, ze ma spinave vnitrky blatniku jak strikalo blato, ze ma spinavy zadni naraznik, kdyz s nim odbagrovala kus zeme pri vyjezdu z prikopu ... to vse bych pochopil.

Muze mi ale nekdo vysvetlit, jak se blato dostane na strechu, shora na kapotu a na blatniky? Jak to, ze podvozek je uplne cisty (samozrejme krome kol) ?

Dnes si dame rovnou video, misto nataceni jiste poznate, na nekterych zaberech jsou jeste videt koleje z minula. Verim, ze atraktivita koupani Tatrovky v mokrem piscitem terenu Vam vynahradi nizsi umeleckou kvalitu videa – preci jen mam na rizeni nakladaku zaroven s obsluhou kamery nedostatek vhodnych koncetin ;) .

Cisteni po nataceni trvalo 2 hodiny, nastesti prubezne koupele odstranily vetsinu bahna uz "na place". Nejvic to opet odnesl zadni naraznik. Do konstrukcniho oddeleni vyrobce tak smeruje jednoznacna zprava – u seriove vyrabenych vozu zvetsit zadni najezdovy uhel, pri zachovani dobrych taktickych vlastnosti soucasneho narazniku (na roztlacovani ostatnich vozidel) :) .