Slunečný podzimní víkend byl jako stvořený pro projížďku s Tatrou v podhorské oblasti. Na první zastávce se do záběru vloudil lesklý černý brouk. Tatra na něj asi moc velký dojem neudělala, spíš se koukal se schovat rychle do trávy.

Malá rozcvička na polní cestě...

Stromy už se barví do různých odstínů žluté a červené...

Ha, blátivá kaluž ... musím být silný a odolat pokušení, Tatra se musí ještě chvilku udržet relativně čistá

Náše oblíbená pláž u rybníčka...

Stále tu platí zákaz rybolovu a koupání psů... to splňujeme :) .

Nebudu kazit pavoukovy sítě ... vezmu to oklikou...

Tatra už je zase ve vodě až po rouru... podvozek potřebuje umýt, je ještě plný písku po kopřivnické akci .

A přejezd k brodu...

Mělký brod se zurčící vodou. Cestou dolů k brodu se ukázalo, že Tatra už na dvojku nebrzdí převody ani na relativně pozvolném svahu (cca 10% sklon). Musel jsem ji zastavit "ručně" – poučení pro příště, včas dát jedničku v mechanické převodovce. Nikdy dříve takto jemně nejezdila...

Sušení po koupání – náklon není jen kvůli zajímavým fotečkám, ale také pro optimální využití účinku slunečních paprsků.

U lesa jsem ještě vyzkoušel plastová silniční svodidla. Za nedlouho už poputují k objednateli ;) .

Mimochodem, Tatra se docela projela – interní kamera nahrála celkem 47m 57s videa. Bohužel, špatné barvy videa, které se projevily v Kopřivnici, jsou způsobeny přelomeným kabelem mezi procesorovou deskou a hlavou s objektivem. Video z dneška je už jen bílá plocha, ale aspoň je zaznamenána statistika provozu :) . Sice by bylo příjemné provést upgrade, protože dnes už jsou k dispozici FPV kamerky daleko lepších parametrů, ale největší výzvou bude najít takovou kameru, která bude mít procesorovou desku umístitelnou pod kapotu, rozumně přístupnou SD kartu a hlavně možnost spínat natáčení externím povelem. Takže zatím jen vyměním kabel, protože někde mám druhou instanci, byť se špatným firmwarem . Sluší se uvést, že kamera v Tatře spolehlivě fungovala celých 7 let.

Pěkně opravených řopíků v našem okolí moc není, tento se skrývá nedaleko silnice ve svahu obklopen hustým porostem. U řopíku je posed a pod ním takový dřevěný stoleček jako stvořený pro naaranžování naší Tatry. Přeci jen v trávě nevypadala moc realisticky.

Celé okolí betonového bunkru je udržováno, nebyl problém si objekt prohlédnout (objet ;) ) ze všech stran ... i shora.

Odteď si budeme všichni pamatovat, že vstupní otvor objektu typu A-160 je široký přesně na jednu Tatru :) .

Cestou zpět – prosluněná podzimní Šumava...