O minulém víkendu proběhl den otevřených dveří v Areálu MHD Řečkovice brněnského Technického muzea . V neděli tu pokračovala výstava autobusů a trolejbusů, prezentace hasičů a také se tu uskutečnilo jedno netradiční setkání tří "Tater 128" – valníku, zbrusu nové skříňové verze a T130 – v měřítku 1:14 samozřejmě, neboť ve skutečnosti už to asi nikdy nebude možné.

Zpočátku akce vypadala dost beznadějně, měli jsme vyhrazenou betonovou plochu cca 5x5m s malou hromádkou suchého písku uprostřed. Stěží se na ni zaparkovaly všechny modely a to v tu dobu ještě chyběla T128 valník a T813 TP 6x6. Padaly návrhy jako "uškrtit Martina" nebo "okamžitě odjet". Postupně hasiči dovezli několik dalších koleček písku a začalo to být veselejší.

Valník T128 přivezl pan Prosecký z Veteran muzea Bítov . Poprvé jsem ji měl možnost vidět v akci. Bohužel jí to v písku moc nešlo – důvodů je více – hlavním je otevřený přední diferenciál, dále pak malý výkyv náprav, způsobený špatně pružícími péry (tento problém jsem měl zpočátku i na T130) a v neposlední řadě také silniční gumy. Bylo potřeba velmi obezřetně volit cestu pískem tak, aby se všechna kola dotýkala povrchu.

T130 na tom byla o něco lépe, velký výkyv předních polonáprav podpořený kvalitními péry dokázal otevřený diferenciál čátečně udržet na uzdě. Ovšem v okamžiku, kdy už výkyv přední nápravy nedokázal pokrýt náklon vozu daný dvojicí zadních náprav a jedno kolo se odlepilo od země, začala se i T130 beznadějně zahrabávat na místě.

Zato skříňová T128 si v písku dělala absolutně co chtěla. Všem nám předvedla, s jakou lehkostí lze doslova lítat v písku, pokud je zavřený přední diferenciál a obují se měkké terénní pneu. Divoké dovadění si ale vybralo krutou daň na nových pneumatikách – vzorek na vnejším obvodu byl na konci dne dost potrhaný. Za to ale nemůze písek, ale hrubý beton, po kterém Pepa lítal s T128 jako s formulí.

Pozorování se presně shoduje s chováním skutečných T128 – dle slov pana Proseckého – bez zavřených diferenciálů je skutečná T128 dost neschopná. Se zavřenými diferenciály vpředu a vzadu projede mnohdy více než legendární Praga V3S, samozřejmě kromě hlubokého bahna.

Pan Prosecký prohlásil, ze si nechá také zavřít přední diferenciál a vyměnit pneumatiky (mimo jiné proto, že svou skutečnou T128 přezul právě na nové terénní pneu :) ).

Na prezentaci se objevily tradičně i T148 S1, T813 S1 8x8, T813 TP 6x6 a funkční vzorek lanového autobagru na podvozku T148 (soudím tak dle vzhledu nábojů kol, T138 má šestihrany, tohle mělo kulaté náboje ;) ). Náhodou tu byli také borci z Tatra Historik Klubu . Velmi obdivovali Pepovy schopnosti bagrování s lanovým autobagrem. Domluvili také soutěž, kdo na setkání historických náklaďáků v Kolíně na začátku června rychleji naplní T148 S1 (příslušného měřítka samozřejmě :) ) lanovým autobagrem – jestli bagrista ve skutečné T138 autobagr, nebo Pepa s modelovým bagrem. Podle jejich dosavadního pozorování byl čas naplnění modelové T148 srovnatelný se skutečností.

V neposlední řadě bych také rád poděkoval hasičům za zprostředkování zázemí a velmi dobrý oběd :)

Video – 10ti minutovy vytah toho nejlepsiho:

Mimo vyse zminenych terennich schopnosti skrinove T128 take uvidite, k cemu jsou urceny ocelove narazniky vojenskych T128 :) Nektere zabery jsou ze dvou kamer – zvenku a z pozice ridice T130