Valid HTML 5Valid CSS!

Tatra 130 & spol.
Beskydy Kit Show 2012
modelroku0003_128.png
2012-05-09: Beskydy Kit Show

Když jsme v sobotu ráno přijeli do Kopřivnice na Beskydy Kit Show 2012, stály už na parkovišti před budovou školy nachystané Tatry 158, valník T817 a dvě T805. Když jsem T805 uviděl, okamžitě mi došlo, jaká je to škoda, že tu s námi nebude Igor – nepředvedeme totiž nakládání T130 na návěs na živo přímo autorovi původního videa.
P5050053-P5050058.jpg
Na nás už venku čekala kopice šedého písku pod velkým stanem. V pátek se tam prý strhla strašlivá bouřka, což vlhkost písku v sobotu ráno potvrzovala (vlhký vydržel až do neděle). Mokrý písek je ale z hlediska modelů ta lepší varianta.
Tentokrát jsme si vytyčili větší prostor, abychom mohli jezdit i před stanem a diváci se nám netlačili na pískoviště. To se ukázalo jako zásadní zlepšení oproti minulému roku, kdy jsme si pustili diváky až ke stanu a nebylo tam k hnutí.
Příprava terénu byla sama o sobě zajímavá – lopata by byla, ale na jen na Panduru a ta se nesmí odřít :) . Nakonec Michal objevil ve své magické bedně modelové dřevěné bednění, které jsme použili ke hrabání. Chvílemi to vypadalo, jako když na kopici písku hrabou dva čtyřprocentní krtci. Když byl terén rozhrabán, Pepa s Michalem rozmístili vegetaci a pár doplňků.
P5050002.jpgP5050012.jpgP5050015.jpg
A pak už se začalo jezdit. Zpočátku byl písek hodně kyprý, než to Tatry umačkaly. Překvapivě dorazil i Petr s Kolosem. Ráno jsem ho zkoušel s T130 v terénu následovat, ale v kyprém písku jsem neměl moc šancí.
P5050029.jpg
Jirka představil soupravu T815 TP 6x6 s podvalníkem. Na videu dole uvidíte, jak se tam nakládá bagr a jak se s tím (špatně) jede v terénu. Chtělo to připřáhnout na tyč jednoho nebo dva Kolosy (Stando, kde jsi byl?!), pak by se ten podvalník nechal protáhnout pískem i proti jeho vůli :) . Nebo odpřáhnout podvalník a vyrvat ho navijákem, jak praví příručka řidiče Kolosu. Hlavně Mám radost, že Jirkovi už T815 Terrno1 S1 8x8 jezdí spolehlivě a plynule, konečně se mi s ní podařilo natočit zajímavé záběry.
P5050008.jpgP5050010.jpg
Dost mě překvapilo, že se prý tahače MANy dělají i s pohonem přední nápravy.
P5050031.jpgP5050034.jpgP5050036.jpgP5050050.jpg
K obědu byl guláš vařený v polní kuchyni, horký tak akorát (netavil plastové nádobí :) ). Po obědě jsem si šel prohlédnout vystavené skutečné Tatry. Jak jsem v zápětí pochopil, borec, který u T158 barvitě popisoval historky z vývoje různých součástí podvozků Tater, byl přímo jedním z konstruktérů. Popisoval například, jak vyvíjel přední konzoli pro radlici (byla na vystavené T158) a že tato nová varianta je lehčí, snáze vyrobitelná a sílu od radlice přenáší přímo na bečku diferenciálu. Zaujala mne věta, kterou pronesl v souvislosti s ověřováním úprav podvozku ve zkušebně v souvislosti s jedním konkrétním dílem: "když to dokázali ulomit, tak to tam nemá co dělat". Už nevím přesně, o kterou část přesně šlo, ale podle mne v sobě ta věta shrnuje úžasnou moudrost :) .
T158 jsem viděl ve skutečnosti poprvé. Zdá se mi hodně vysoká, ale také dost pečlivě zpracovaná. Na první pohled jsem na ní neobjevil nic "napraseného". Jen ten zvuk vodníka mi k Tatře nějak pocitově nejde. Každopádně Tatře přeju, aby si T158 našla své spokojené zákazníky.
P5050059.jpgP5050060.jpgP5050061.jpgP5050062.jpg
U T817 se mi líbí koncepce s nízkou účelově řešenou kabinou.
P5050063.jpgP5050065.jpg
Odpoledne jsme si také našli čas na prohlídku vystavovaných modelů uvnitř školy. Mám pocit, že celá akce byla letos nějak skromnější, než v minulých ročnících. Docela mi tu tentokrát chyběli chlapi z PMHT ;) . Část haly byla opět vyhrazena RC tankům. Měli jemnější písek, který je ohleduplnější vůči jejich modelovým pásům (abychom je nemuseli tahat na laně za Tatrami po pískovišti ;) ).
Neděle
Ráno jsme se šli podívat do kopřivnického muzea – pánové, měli byste vidět, jak moje krásná kameramanka perfektně rozlišuje jednotlivé typy Tater (včetně dílčích modelů). T57, T57A, T57B dává naprosto s přehledem, zvládne i odlišit T57A od T75!. A jak rozumí technickým detailům (nejen) konstrukce automobilů. Jen jsem nevěřícně zíral.
Mým hlavním cílem bylo "Zipperovo autokolo". Podvozek Tatry 25 v tatramuzeu je asi jediné místo, kde se k tomuto typu kola dá jednoduše dostat. Pak mají prý jěště v depozitáři podvozek Tatry 23 (což je sama o sobě technická lahůdka). Pro informaci – Zipperovo autokolo je technické řešení ráfků a disků kol nákladních automobilů vyvinuté zřejmě ve 20. letech a licenci na výrobu měla výhradně Tatra. Používaly se zejména na T23 a T24 a také na T25. Zajímavostí je, že k montáži pneumatiky na ráfek a následnou montáž na disk prý zvládne jediný člověk a to se dvěma malými pákami. Je to trochu podobné, jako dodnes používané Trilexy, ale nemá to žádné šrouby, nýbrž jen velmi jednoduchý mechanizmus, který zajišťuje, aby se ráfek z disku nesmeknul.
P5060146.jpg
Závěrečné nedělní defilé, zde již bez Petrova Kolosu.
P5060007-P5060010.jpg
V neděli dorazil i Hanys se svými Tatrami v měřítku 1:10.
P5060021-P5060023.jpgP5060024.jpgP5060025.jpg
Počasí bylo po celou dobu téměř ideální – v sobotu výrazně tepleji i dostatek slunce. Neděle byla chladnější, ale ne nepříjemná. Takže tentokrát poděkování Českému hydrometeorologickému ústavu, že jim předpověď vyšla :) . V pátek večer jsem detailně zkoumal mapy od Aladina, abych zjistil, že v neděli má všude pršet, jen malé okolí Kopřivnice bude suché. Cestou domů jsme pak před sebou tlačili zřejmě další ukrutnou bouřku s krupobitím – podle toho, co všechno to dokázalo "sklidit" přímo na silnici.
Z akce bylo tentokrát téměř dvě hodiny zdrojového videa (včetně 40 minut z kabiny T130) a dostatek fotek. Konečně se nám po delší době podařilo skloubit jízdu, natáčení a focení. Jisté problémy v tomto směru pozoruji od doby, co T130 dostala novou baterii – vydrží na akci až 5 hodin, takže přestávek na natáčení kvůli nabíjení baterie je minimum. Pepa na mne vyděšeně zíral, když jsem mu ve 3 odpoledne oznámil, že už mi došla baterka, na kterou jsem jezdil od rána. Mimochodem, i foťáku jsem obstaral před akcí zcela nové baterie, které vydrží použitelné bez problémů déle než 1 den (ty původní už měly svá nejlepší léta za sebou).
Kameru v kabině jsem měl poprvé od zprovoznění zvukáče. Výsledek tedy není žádná sláva, ale aspoň na volnoběh a v malých rychlostech je slyšet něco jako zvuk motoru. Při rychlejší jízdě jej ovšem stále přehlušuje převodovka, na kterou mikrofon "přímo kouká".
Poprvé jsem také vyzkoušel malý stativ, a to jak pro focení, tak pro video. Chvilku jsem si na něj zvykal, ale myslím, že už jsem přišel na to, jak ho efektivně používat. Původně jsem měl strach, že kameru neudrží, ale to se naštěstí nepotvrdilo.
Zvukáč T130 fungoval zcela bezchybně, včetně bezpečnostního zastavení, když Tatra ztratí signál. To se mi stalo asi 5x, přeci jen kovová konstrukce stanu kvalitnímu šíření signálu příliš nepřála. Takže konečně přistoupím k finálnímu HW řešení a z korby zmizí ta krabice. Ještě to bude chtít vymyslet lepší šíření zvuku – třeba Petrův Kolos to má perfektní a bez problémů zásobuje kameru svým zvukem i z větší dálky. Právě s ohledem na kameru bude muset Tatra vrčet hlavně směrem dopředu, nahoru se to sice pěkně poslouchá (vím, kdy mám řadit), ale na videu to pak není moc slyšet. Paradoxně s řazením jsem měl trochu problém – jak byla Tatra dál ode mne, neslyšel jsem její motor přes ostatní zvuky, a tak jsem řadil tak nějak podle citu.
A teď videa – to první je ze sobotního dopoledne – trocha terénních průjezdů v podání T130 a Kolosu, a trocha úsilí stavební techniky při plnění strategického úkolu přemisťování písku z jednoho konce kopice na druhou (v obou směrech, samozřejmě :) ).
Druhé video se také nejprve věnuje ladné jízdě 16tunového Kolosu v terénu a pak uvidíte Jirkovu flotilu – T815 TP, trochu neohrabaný bagr a konečně rozumně jezdící T815 S1 Terrno1.

(C) 2002-2017 D.R.racer
drracer@drracer.eu