S prvním zářijovým dnem jako mávnutím kouzelného proutku skončila spalující vedra. Počasí slibovalo déšť, déšť a ještě jednou déšť – tolik potřebný pro vyprahlou krajinu. To trochu komplikovalo situaci modelářského setkání v Teplicích – předpokládal jsem, že se bude konat opět venku před obchodním centrem Olympia jako loni . Letos však s ohledem na počasí organizátoři akce letos raději zvolili variantu uvnitř haly nákupního centra.

Po modelových silnicích se proháněly tahače s dlouhými návěsy a vzájemně se zdravily dlouhým hlubokým troubením, takže jsem si občas připadal jako na srazu zaoceánských parníků.

Kromě kupovaných stavebnic tahačů tu bylo množství originálních ručně stavěných modelů. Mezi ně patřila i tato parádní LIAZka. Možná nemá všechny tvary úplně věrné, ale celkově působí učesaným a věrohodným dojmem. Moc se mi líbí (a to i přesto, že to není Tatra).

A zde je další parádní LIAZka, tentokrát jako cisterna na pohonné hmoty v barvách státního podniku Benzina v konfiguraci podvozku 6x2. Předloha modelu byla vyrobena v jediném prototypu a byla vybavena zdvihatelnou poslední nápravou. Stejný mechnizmus je funkční i na modelu. Krásným doplňkem je i velice realistický model cisterny, bežně tažené i za dalšími vozy státního podniku Benzina.

Rozpracovaný autobus Karosa řady 731 v provedení pro linkovou přepravu bude také krásným modelem. Zaparkovaný model Karosy působil krotce a těžkopádně, ale jakmile vyjel na silnice, pochopil jsem, proč je přezdíván drift-bus. Jeho pilot dokázal vodit autobus zatáčkami kontrolovaným smykem "dveřmi napřed" s neobvyklou lehkostí a jistotou. Vedle Karosy byl zaparkovaný parádní Erťák, který jsme měli možnost obdivovat na minulém ročníku setkání.

Je až s podivem, že model klasické Tatry 111 vzniká až nyní. V "naší" tatrovácké flotile máme tři T128, T130, T147 a dokonce i tahač T141. Původkyně této modelové řady – tedy Tatra 111 – dosud žádná nevznikla. Tento velice realistický model se spoustou drobných a správně udělaných detailů bude vojenská cisterna přestavěná na hasičský automobil. Pokud si správně pamatuji, konkrétní předlohou je vozidlo SHD Jirny. Model samozřejmě má odpovídající realistický podvozek s centrální nosnou rourou a kyvnými polonápravami. Už nyní jde o velmi vydařený model a věřím, že jej kolega dotáhne do vítězného konce. Ostatně jeho krásná T815-7 v měřítku 1:10 je důkazem jeho zručnosti a modelářských schopností.

Tato Tatra 111 už je vybavena novějšími svařovanými disky, které se používaly od šedesátých let. Na dalším obrázku je detail odlitků nábojů zadních kol. Master pro odlitky vznikl na 3D tiskárně .

A tady je krásně vidět důvod, proč měly vojenské verze Tater 111 vpředu zvýšený nárazník. Nárazníky jsme důkladně přeměřili a probrali jejich původní účel k roztlačování a odtlačování. Stejnou výšku nárazníků má podle vojenských předpisů i Praga V3S.

Jelikož někteří kolegové projevili zájem prohlédnout si můj nový přívěs s člunem, vzal jsem na akci celou soupravu. Překvapil mě zájem o samotný člun, přestože jde o levnou čínskou hračku, kterou lze běžně koupit . Je ale pravdou, že člun vzhledově vypadá přímo skvěle a rozměrově se hodí k mnohým dalším modelům. A protože se objevilo pár uštěpačných poznámek, proč člun taky není zelený, znovu opakuji: člun je osobním výletním plavidlem (manželky :) ) velitele útvaru a je tažen za vojenským vozidlem, které k tomuto účelu velitel určil. Takže "vůbec nejde" o zneužití vojenské techniky k soukromým účelům :) .

U pumpy jsem do něj ráno doplnil pohonné hmoty a vyrazil do kempu s rybníčkem. Tam jsem si několikrát vyzkoušel spouštění člunu na vodu. Jen voda zde byla kapánek tvrdá, přívěs se s člunem nějak nechtěl do rybníčka ponořit :) . Jak vypadalo spouštění člunu na skutečnou vodu jste si jistě již přečetli o prázdninách zde .

V zemědělské sekci se nacházel jediný terén na akci a také mnoho hraček Bruder, citlivě přestavěných na funkční RC vozidla a stroje – včetně pojízdného kombajnu John Deere. Tento stroj byl pekelně rychlý, s Tatrou jsem ho na silnici neměl šanci dohnat ... asi závodní kombajn :) .

Rašelinu jsem si samozřejmě s Tatrou nemohl nechat ujít :) .

Velmi trefná cedule: Tankodrom v "péči" Středočeského kraje. To mohu ze své zkušenosti jen potvrdit, některé cesty (zdráhám se napsat silnice) ve Středočeském kraji skutečně vyžadují off-road vozidlo. Zde na akci Tatra nerovnosti na silnici v podstatě nevnímala, nebylo tu nic, co by pro nás bylo nesjízdné. Ostatně Tatře nevadí ani půlmetrový schod :) . Ale je fakt, že některé silniční tahače měly s příčnými nerovnostmi problém a občas vyžadovaly pomoc dalších vozidel. Dojem tankodromu skvěle dotvářel válec na kompresi rašeliny pohybující-se po asfaltové silnici ... možná se snažil rozbít zbytky asfaltu a aspoň trochu cestu zhutnit :) .

Ve stavebninách se usilovně pracovalo :) .

Za zdí stavebnin řezal borec autogenem ocelový úhelník a John Rambo pomáhal s výrobou dřevěných palet.

Sovětský stroj Volha se čtveřicí předních světlometů pana stavbyvedoucího stál tiše venku před areálem.

Nafta stále za lidových 23.20 za půl litru :) .

Vedle Pínovy hasičárny stála majestátní T815-7 6x6 v měřítku 1:10. Přes silnici, před právě rekonstruovanou prodejnou Jednota COOP Pínovice, stál další stroj hasičského sboru – Land Rover Discovery 4. A proč Tatra opakovaně na akcích vozí na korbě různé Land Rovery? Aby se situace někdy obrátila ;) .

Sekce vojenské techniky v měřítku 1:14 a pohled na detaily tanku KV-2 vytištěné na DLP tiskárně. Řádně jsme s kolegou prodiskutovali čerstvé zkušenosti s DLP tiskem a nesnáze údržby FDM tiskáren. Holt, technické prostředky se stále vyvíjí.

Z akce mám také zajímavé zkušenosti s modifikovaným nosníkem kamery. Místo původního hliníkového válce se stativovým šroubem jsem připevnil na duralový nosník jen plastový držák na kameru (z originálního příslušenství kamery). Ukázalo se, že toto řešení je méně pevné, než původní "hrubá" varianta. Plastový držák při rozjezdu Tatry vibruje, což je ještě umocněno kamerou umístěnou na 10cm rameni. Následnou analýzou bylo zjištěno, že vibrace jsou umožněny duralovým nosníkem – elmiminaci vibrací bude možné provést pouze jiným uchycením držáku kamery. Na druhou stranu vibrace při rozjezdu vcelku věrně imitují chování spojky při rozjezdu naloženého automobilu.

Nakonec bude z akce i krátké video – Tatra natočila na vnější kameru asi hodinu záznamu, na videu budou ty nejzajímavější momenty. Ovšem tentokrát nikoli jen z hlediska vizuálního, ale důraz bude kladen především na zvuk. A hned vysvětlím, proč...

Pátek ráno, telefon, neznámé číslo. Po mnoha letech "výcviku" s Nokií 6300 a zažitými "hmaty" nyní stále ještě bojuji s novým "banánem". Nevěřili byste, jaký je problém sehnat tlačítkový telefon (nechci matlafoun!), který podporuje LTE. Před příchodem Nokie 8110 na trh neřešitelný problém. V telefonu se ozval člověk, kterého na youtube velmi zaujala moje řídicí jednotka v Tatře (resp. její realistický zvuk). To mi docela zvedlo náladu. A že prý shodou okolností má kamaráda modeláře, který si staví velkou Tatru 816 LIWA v provedení tankový tahač a následovala obligání otázka, zda by bylo by možné realizovat "zvukáč" pro LIWU. Cesty Páně jsou skutečně nevyzpytatelné, shodou okolností jsem si ve čtvrtek večer prohlížel na youtube video ze stavby tohoto modelu. Podvozek sice není úplně Tatra, ale celkově jde o zdařilý model, který bude ve finále jistě ozdobou sbírek Muzea Nostalgie v Terezíně (mimochodem, všichni jsou srdečně zváni k návštěvě).

Obvykle jsem k dotazům na nové zvukové moduly rezervovaný, byla spousta práce vyladit jen stojedenáctkové motory. Tím, že v řídicí jednotce jen netočím zvukové smyčky pořád dokola, je každý nový motor velmi komplexní problém. Znamenalo by to opět sehnat auto (zkuste v našich končinách sehnat LIWU), naposlouchat si chování motoru, provést analýzu zvuků, navrhnout jejich syntézu, výrazně upravit simulátor atd. Nabídl jsem, ať se přijede podívat na akci do Teplic, kde můžeme projednat případnou spolupráci osobně.

Pak vyšlo najevo, že volající je nevidomý, ale má velký cit pro zvuk a hudbu – skládá hudbu, hraje na varhany, klávesy, ladí piana, dokázal vystudovat konzervatoř a je celkově technicky velmi znalý v oblasti motorů a jejich zvuků. Nabídl mi i případnou spolupráci při přípravě samplů a syntézy zvuků. To mě velmi zaujalo, uvítal bych pomoc někoho s hudebním cítěním a technickými znalostmi motorů zároveň. Třeba by to simulátor a přípravu zvuků zjednodušilo a mohl bych vyhovět i požadavkům na "zvukáč" pro Kolosa, T815 a dalším.

Slovo dalo slovo a ráno jsem cestou do Teplic nabíral nevidomého – nyní už kamaráda. Cestou jsem z rozhovoru vycítil, že jde o velmi činorodého a slušného člověka, který má také velký cit pro techniku, zejména automobilní.

Zpočátku jsem měl trochu obavy, jak bude okolí reagovat, když přivedu nevidomého do modelářského prostoru. Vše ale proběhlo v pohodě – chtěl bych zejména poděkovat kolegům modelářům, kteří umožnili nevidomému kamarádovi "otlapkat" si modely. Jako první zkoumal mou Tatru 130 a bylo vidět, že má k modelu úctu a velmi jemně vnímá jednotlivé detaily. Teprve poté jsem se vůbec odvážil oslovit některé další kolegy, zda by něco podobného také dovolili. Běžně se ale něco takového vůbec nedovoluje. Kamarád byl modelářskou akcí úplně nadšen, cestou zpátky jsme rozebírali tu spoustu zvuků a dojmů, které na akci načerpal.

Na úplný závěr bych chtěl moc poděkovat Pínovi za pozvání a logistické zajištění modelářského setkání. Akce mi přišla maximálně vhod. Sice jsem s Tatrou ujel "jen" asi hodinu, ale bylo už na čase vypadnout z několikaměsíčního pracovního kolotoče a řádně si vyčistit hlavu za "volantem" nákladní Tatry.

Díky, Píno!